sobota 6. července 2013

NOVÉ UNIFIKOVANÉ PLATFORMY TANKŮ A OBRNĚNÝCH VOZIDEL RUSKÉ FEDERACE (2)




"BUMERANG" - nová unifikovaná platforma kolových obrněných vozidel armády Ruské federace

V příspěvku tohoto blogu věnovaném tématice unifikovaných platforem tanků a dalších pásových obrněných vozidel těžké (platforma “Armata”) a střední (platforma “Kurganěc-25”) hmotnostní kategorie jsme uvedli, že pro střední hmotnostní kategorii kolových ozbrojených vozidel je na obdobných principech v Rusku rozpracována unifikovaná platforma “Bumerang”. Tou se zabývá tento příspěvek.
Jedním z hlavních úkolů reformy ozbrojených sil Ruské federace (RF) je dosažení toho, aby se jejich bojový potenciál dostal na úroveň ozbrojených sil nejvyspělejších západních států. Pozemní síly RF musejí mít schopnost rozvinutí na jakémkoli místě státu a za jakékoli situace v řádu hodin a rychlého reagování na krizovou situaci. Obrněná technika hraje ve vytvoření armády 21. století jednu z nejdůležitějších rolí. Ozbrojené síly RF mají snahu vzít v oblasti rozvoje obrněné techniky v úvahu vše nejlepší ze světových zkušeností rozvoje obrněných objektů armád.

Obrněné objekty na bojišti 21. století

Úkoly současných ozbrojených sil RF a jmenovitě pozemních sil se stále řeší v období bouřlivých dějů kolem transformace, včetně úkolů (a metod jejich řešení) v podmínkách rozvoje současných technických a technologických možností. Vznikly a nadále vznikají i nové úkoly související se změnami situace ve světě - odvracení mezinárodních konfliktů a překonávání krizových situací, protiteroristická opatření aj. Podle názoru ruských vojenských odborníků i tak zůstává hlavním úkolem zajištění efektivnosti bojového použití obrněných objektů ve vševojskovém boji.
Ve vojenské sféře RF se považuje za potřebné vymezit funkční úlohy různých druhů obrněné techniky a vytvořit řady vzájemně se doplňujících unifikovaných obrněných objektů střední hmotnostní kategorie. Mezi hlavní patří základní bojový tank, obrněné vozidlo pro přepravu pěchoty, bojové vozidlo pro palebnou podporu a další vozidla, všechna sloučená a propojená do jednotného informačního prostoru bojiště. Projevuje se tendence transformace obrněné komponenty pozemních sil na tzv. “autonomní komplexy”, které mají představovat integrovaný komplex obrněných vozidel propojených do jednotného informačního prostoru, postavených na šasi s maximálním stupněm unifikace, sourodých co do mobilnosti a ochrany tak, aby bylo možné působit na soudobém bojišti ve společné bojové sestavě.
Ukazuje se, že válka současných technologií přechází z úrovně konfrontace jednotlivých vzorů výzbroje na úroveň konfrontace celých oblastí systémů výzbroje a zejména na úroveň konfrontace  v oblasti automatizovaného velení vojskům a řízení zbraňových systémů.
Bojové použití obrněných prostředků 21. století předpokládá rozšíření jejich funkčních možností při souběžném zajištění vzájemné součinnosti s dalšími bojovými prostředky, a to v podmínkách jednotného informačního prostoru digitálního bojiště. Plnění úkolů integrovaným komplexem obrněných vozidel je v úzké vazbě s využíváním moderních technologií. Sériové zahraniční vzory obrněné techniky (i některé modernizované ruské prostředky) jsou vybavovány informačními a řídicími systémy s integrovanými počítači, průzkumnými systémy, komunikačními zařízeními, diagnostickými prostředky atd. V ruské obrněné technice se systémy jednotlivých bojových vozidel musejí sdružovat v jednotném automatizovaném systému velení a řízení, kterým je JeSU TZ. Tanky i jiná bojová vozidla se musejí stát plnohodnotnými objekty jednotné soustavy výzbroje uskupení pozemních sil na soudobém bojišti.
Současné a perspektivní (digitalizované) bojiště se vlivem vzrůstajícího využívání třetího rozměru prostorově zvětšuje a stává se průhlednějším. Náhlé a nečekané akce jsou možné pouze na základě získání informační převahy. Úspěchy v rozvoji moderních technologií budou stále zvyšovat bojové možnosti obrněné techniky. Zajištění informační převahy se stalo po vstupu do 21. století ukazatelem zdokonalování ozbrojených sil a začalo určovat úspěch bojových systémů v armádách. Všechny systémy musejí být ve vzájemné interakci, zejména ve sledu průzkum - velení a řízení - působení na protivníka. V předních západních armádách se  se vedení přímého (blízkého) boje s použitím obrněné techniky předpokládá pouze v konečné fázi bojové činnosti. Předtím se nasazují všechny síly a možnosti dálkového palebného a jiného působení na protivníka.
Při vedení současných ozbrojených zápasů je bojiště nelineární a nespojité, mizí rozdíly mezi týlovou oblastí, zónou bojové činnosti a územím, které kontroluje protivník. Zvětšují se možnosti průzkumu, bojového využívání vojenské techniky, vzrůstá rychlost reakce a mobilnost. Toto vše však není možné bez použití moderních prostředků, které zajišťují efektivní velení a řízení.
Z hlediska obrněné techniky je především nutné zdůraznit zvýšení hrozby shora, ze vzduchu. Bezpilotní prostředky vzdušného napadení a průzkumu, samonaváděcí munice a další prostředky, vyvolávají nutnost rychlého a efektivního reagování na činnost stejně vyspělého a vybaveného protivníka.
Nehledě na výše uvedené, v armádě RF zůstávají v platnosti principy bojového využívání vojsk s obrněnou technikou, uvádějí se však do souladu s budoucími bojovými podmínkami. Například součinnost tankových jednotek s motorizovanou pěchotou, zůstává stále základem použití obrněných jednotek. V řadě případů se plnění úkolů pěšáky ve společné sestavě s tanky stává z hlediska vysoké zranitelnosti nemožné. Dosavadní bojová vozidla pěchoty zaostávají za tanky jak z pohledu ochrany, tak i z pohledu palebné síly. Bojová vozidla pěchoty však současně jsou vozidly pro přepravu a musejí vézt nejen osádku, ale i výsadek s výzbrojí, což je obtížně slučitelné s požadavkem na umístění těžké výzbroje a adekvátní ochrany. Nová bojová vozidla musejí zajistit rychlé nasednutí a sesednutí bojového výsadku a přitom zajistit takovou ochranu, která umožní provést vysazení vojáků bez úhony co nejblíž k místům, kde probíhá  bojová činnost.
Jak bylo již několikrát naznačeno, všechna bojová vozidla musejí být propojena v jednotném informačním prostoru automatizovaného systému velení a řízení taktického stupně (JeSU TZ), ruských pozemních sil, zajišťujícího výměnu informací jak mezi vozidly autonomního komplexu (včetně průzkumných vozidel a bezpilotních prostředků), tak i podpůrnými prostředky (raketometnými systémy, průzkumně-údernými raketovými komplexy, prostředky dálkového průzkumu aj).
Od toho se očekává podstatný přínos v efektivním využívání obrněné techniky v sestavě bojových jednotek s tím, že taková sestava bude působit jako jeden sladěný bojový systém. Základní principy výstavby perspektivních bojových struktur s obrněnými objekty zahrnují:
  • Zajištění převahy na úrovni informačního zabezpečení a řízení bojových procesů.
  • Zajištění úplné autonomnosti bojových formací s obrněnými objekty.
  • Informační a palebnou jednotnost všech systémů a podsystémů výzbroje v bojové formaci s využíváním společné informační struktury, a také slučitelnost a možnost vzájemného nahrazování nebo doplňování prostředků a prvků palebného působení.
  • Jednotnou úroveň mobilnosti a odolnosti všech objektů, začleněných do společné struktury.
V realizovaných unifikačních programech armády RF se nové vzory obrněné techniky přizpůsobují změněným podmínkám a stávají se pozemními vysoce chráněnými objekty, které tvoří prvky jednotného systému výzbroje ozbrojených sil. Zvýrazňuje se hlavní rys - vysoký stupeň univerzálnosti, umožňující řešit rozličné bojové úkoly při všech druzích bojové činnosti a umožnit na moderním bojišti součinnost s jinými bojovými prostředky.

Kolová obrněná technika RF a soudobé ozbrojené konflikty

Ve většině armád podílejících se na vedení soudobých bojových i mírových operací je skutečností výrazný trend “přesedání” bojujících vojáků z pásových obrněných objektů (tanků a jiných těžkých obrněných vozidel) na podstatně lehčí kolové obrněné objekty. Je to dáno tím, že soudobé ozbrojené konflikty mají zřetelně odlišnou podobu od minulých konfliktů. Na soudobém bojišti není patrná linie fronty, bojiště má nespojitý, ohniskový a asymetrický charakter. Bojová činnost se vyznačuje vysokou dynamičností související s častými a rychlými přesuny z jednoho prostoru do druhého, a z toho vyplývající nezbytnou vysokou mobilitou vojsk.
Kolová bojová technika se právě vyznačuje vysokou mobilitou a pohyblivostí a umožňuje v krátké době přemisťovat síly a prostředky na velké vzdálenosti. Tyto vlastnosti pásová bojová technika, jak známo, nemá. Kromě toho, velmi mnoho lokálních vojenských konfliktů probíhá v městských podmínkách. V tomto prostředí má kolová technika, bezesporu, mnohem lepší uplatnění než pásová. Souhrnně vzato, kolová bojová technika je jednoznačně schopná vytvářet potřebné předpoklady pro úspěšný výsledek soudobých operací.
Při rozhodování o technické politice v dané oblasti, sehrála svou roli i analýza stavu a směrů rozvoje v předních zahraničních armádách, zejména v pozemních silách USA. Ty dospěly nejdál tím, že zavedly kolové obrněné vozidlo Stryker (společnost General Dynamics, formule 8  8, bojová hmotnost 18 tun) jako základ obrněného parku stejnojmenných brigádních bojových uskupení SBCT (Stryker Brigade Combat Teams).
Obrněný transportér “Stryker” amerických pozemních sil
Na tomto místě poznamenejme, že součástí koncernu General Dynamics (European Land Systems Group) je také rakouská společnost Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug, která v třídě těžkých kolových obrněných transportérů představuje vozidlo Pandur II, s bojovou hmotností 22 tun, vybrané  pro Armádu České republiky (vybrané také v množství 260 vozidel pro portugalskou armádu). Vozidla Pandur II měla v AČR nahradit zastaralé obrněné transportéry sovětského typu OT-64, které přetrvávaly ve výzbroji armády od druhé poloviny 60. let minulého století. Obrněný transportér Pandur II CZ měl být původně AČR dodán v množství 199 + 35 vozidel, po nepříjemnostech s vypovídáním smlouvy na základě prodlení s první rakouskou dodávkou 17 vozidel a nesplněním části technických požadavků podle původní smlouvy v kontrolních zkouškách, byl počet odebíraných vozidel snížen na počet 107 strojů.
Obrněný transportér “Pandur II CZ” ve výzbroji AČR
Po malém odbočení se vraťme k situaci v Rusku. Jedním z klíčových prvků reformy ozbrojených sil RF (při předchozím vedení resortu obrany) bylo vytvoření třech typů brigád v pozemních silách - těžkých, středních a lehkých při převažujícím uplatňování trendu přechodu na odlehčenou obrněnou techniku na kolových podvozcích. Jde o součást široce založeného programu důsledně unifikovaných platforem obrněné techniky - jak kolové, tak i pásové (viz předchozí příspěvek v tomto blogu zabývající se unifikovanými pásovými platformami “Armata” a “Kurganěc-25).
Kolová bojová obrněná vozidla s formulí 8  8 (méně často 6  6) tvoří jádro vozidlového parku nejšíře budovaných, tzv. středních brigád (těžké brigády tvoří tanky a další těžká pásová obrněná technika, lehké brigády jsou průzkumné, výsadkové a horské, vybavené obrněnými automobily).
Pro úplnost připomeňme, že probíhá vývoj třech typů platforem - těžké pásové “Armata” (zajišťuje podnik “Uralvagonzavod” v Nižním Tagilu), střední pásové “Kurganěc-25” (zajišťuje podnik “Kurganmašzavod” v Kurganu)  a střední kolové “Bumerang” (zajišťuje Arzamasský strojírenský závod (AMZ) v Arzamasu, patřící do sdružení Vojenská průmyslová společnost (VPK). Přitom je vytýčen úkol zajistit maximální stupeň unifikace prostředků, konstrukčních celků a komponent mezi všemi třemi platformami. Všechny typy vozidel postavené na uvedených unifikovaných platformách mají mít jednoznačně unifikované palubní informační a řídící systémy (BIUS), zaměřovací (mířicí) systémy, komunikační systémy, bojové moduly, příp. další části. Realizované vývojové projekty jsou součástí ruského Státního programu vyzbrojování do roku 2020 a vytvářená obrněná technika nové generace se bude dodávat do armády v rámci tohoto programu.

Co předcházelo kolové unifikované platformě “Bumerang”

Všechna předcházející a současná hlavní bojová obrněná vozidla armády RF za závodu v Arzamasu zachovávala starou sovětskou konstrukční tradici v uspořádání vozidel s motorem vzadu, což znemožňovalo opouštění vozidel příslušníky výsadku ze zadní strany (to bylo předmětem největší kritiky - výsadek nebyl chráněn pancířem, což při nepřátelské palbě způsobovalo nepřijatelné ztráty).  Pro ruské ministerstvo obrany to (spolu s jinými důvody) bylo důvodem k odmítnutí dodávek jinak technicky pokročilého obrněného transportéru BTR-90 “Rostok” (ač předtím prošel procesem zavedení do vojsk). Uvedený model obrněného transportéru měl díky unikátnímu řešení převodu velmi dobrou manévrovost, i když jeho hmotnost tím, že měl zesílené pancéřování, dosáhla 22 tuny (předchozí BTR-80 má 14,5 tuny). Přední strana vozidla byla schopna odolávat průbojným střelám automatického kanónu do ráže 30 mm a spodek vozidla vydržel výbuch protitankové miny. Celkově se však ruský BTR-90 “Rostok” principiálně od sovětského BTR-80 z počátku 80. let, nijak zvlášť nelišil, což znamená, že nepředstavoval žádný radikální pokrok.
Obrněný transportér BTR-90 ”Rostok”
Lépe na tom byl obrněný transportér BTR-82/82A (hmotnost 15 tun) - součást hluboké modernizace vozidel řady BTR-80. Ten se dostal k vojskům. Věž měla obě verze vozidla stejnou, odlišovala se pouze základní výzbrojí - buď to byl kulomet KPVT ráže 14,5 mm (nabíjení z jednotného pásu s 500 náboji), nebo 30 mm automatický kanón 2A72 spářený s kulometem PKTM ráže 7,62 m. Vozidla byla vybavena elektrickým ovládáním a digitálním stabilizátorem zbraně ve dvou rovinách, kombinovaným mířidlem naváděče TKN-4GA (pro den i noc) se stabilizovaným zorným polem a přenosovým kanálem pro dálkové ovládání výbuchu střely. Obrněný transportér měl díky protistřepinové úpravě vylepšenou ochranu osádky i výsadku. Uvnitř byl vybaven klimatizací.
Nové obrněné transportéry platformy “Bumerang” mají nyní již anachronické transportéry BTR-80, včetně odvozených verzí (celá řada BTR-80 je dosud ve své kategorii hlavním kolovým obrněným transportérem ve výzbroji armády RF) nahradit a přinést nové bojové kvality. Očekává se, že obrněné transportéry platformy “Bumerang” se v mnohém budou podobat  analogickým západním obrněným transportérům. Ruské ministerstvo obrany při pořídilo několik finských a italských obrněných vozidel “Patria” a “Centauro”.

Základní údaje o unifikované kolové platformě “Bumerang”

Unifikovaná platforma “Bumerang” se stane základem celé řady principiálně nových bojových obrněných vozidel s kolovou formulí 8  8, v níž jako hlavní budou obrněné transportéry (BTR), bojová vozidla pěchoty (BMP), a také kolový tank. Na bázi této platformy se dále plánuje vytvořit mobilní protiletadlový raketový komplex (ZRK), zdravotnické vozidlo, průzkumné vozidlo a mobilní protitankový raketový komplex (PTRK). Na kolové podvozky se mají posadit  také jednotky a technika elektronického boje a spojovací jednotky s komunikační technikou. Dále to mají být rovněž dělostřelecké zbraňové systémy se zbraněmi ráže 120 a 152 mm, perspektivně i jiná výzbroj a vojenská technika.
Možný vzhled kolového tanku na platformě “Bumerang” (kreslený obrázek)
Zřejmě hlavním novým přístupem je to, že motor, hnací a převodový mechanizmus vozidel platformy “Bumerang” má být umístěn vpředu a ve střední části, což se významně projeví na důležitých vlastnostech vozidel. Důležitým prvkem je výkonný elektrogenerátor, který má ve vozidlech s množstvím elektronických zařízení na palubě velký význam. Jak bylo naznačeno, prostředky tvořící výzbroj budou mít dálkové ovládání. Pancéřování (s hojným uplatněním kompozitních materiálů a keramiky) bude modulární a částečně sejmutelné. Také má být použit systém aktivní ochrany. V této souvislosti je zajímavé uvést poznatek, že v době ozbrojených bojů na Kavkaze, jezdili vojáci přepravovaní na obrněných transportérech raději vsedě venku na pancíři, než uvnitř vozidel. Cítili se tak lépe chráněni proti výbuchu pod vozidlem v případě najetí na minu, nebo jiné výbušné zařízení.
Vozidla budou schopna plavání. Pohon ve vodě zajistí agregáty pro reaktivní vodometný pohon vozidel zajišťující potřebnou rychlost vozidla při plavání. Pro opuštění vozidla příslušníky výsadku budou mít vzadu východ se sklopnou šikmou plošinou.
Specifická kompozice vnitřku vozidel platformy “Bumerang” se projevuje i na ergonomice obývaného prostoru. Budou-li v konfiguraci obrněného transportéru umístěna sedadla pro výsadek po stranách, pak se do výsadkového prostoru vejde osm až deset sedadel. Nezávisle na konfiguraci, se bude pro hromadné vstupování do vozidla a pro jeho opouštění používat výše zmíněná velká sklopná plošina vzadu na vozidle. Plošina bude opatřena menšími dveřmi pro jednotlivé použití. Řidič-mechanik bude mít pro vstup a výstup průlez přímo nad svým místem. Bojová hmotnost vozidel bude kolem 20 tun.
Oproti předcházejícím obrněným transportérům ruské armády se u programu “Bumerang” zdůrazňuje hluboká modernizace v několika oblastech. V oblasti hnací části byl sestrojen nový, výkonnější, motorový agregát. Důležitou modernizací procházejí prvky pancéřové ochrany vojáků uvnitř vozidel, vylepšují se ergonomické vlastnosti v interiéru. Takzvaný bojový modul (s vysokým stupněm unifikace) je stabilizovaný, je vybaven prostředky nočního vidění a celkově zvýší bojový koeficient vozidel - hned dvojnásobně. Modernizace bojového modulu zahrnuje začlenění 30 mm kanónu, s ním spárovaného kulometu, granátometu a hlavně nových systémů - systému řízení palby, mířicího systému a systému stabilizace zbraní. To umožní osádce plnit palebné úkoly, které podmínky na soudobém bojišti vyžadují. Osádky budou moci bojovat nejen s živou sílou protivníka a s lehce obrněnou technikou, ale i s vrtulníky, příp. s jinými nízko létajícími cíly.
Obdobně jako u obrněných objektů platforem “Armata” a “Kurganěc-25” budou jako součást modernizace obrněných vozidel platformy “Bumerang”, použity prostředky automatizovaného velení a řízení s odpovídajícími komunikačními prostředky, které v podmínkách vedení síťově podporovaných operací - hrají zásadní roli. Kategoricky se požaduje, aby obrněná vozidla platformy “Bumerang” svým přístrojovým vybavením (pro velení a řízení, navigaci a průzkum) umožňovala integraci do Jednotného systému velení a řízení taktického stupně (JeSU TZ) pozemních sil RF. Hardwarové a softwarové prostředky JeSU TZ umožní, aby velitelé jednotek (od stupně družstvo výše) dostávali v režimu blízkém reálnému času obraz s přesnou polohou každého vozidla na bojišti a pomocí informací ze senzorů a pozorovacích prostředků mohli průběžně vyhodnocovat aktuální situaci. Budou mít také k dispozici informace o tom, k jakému poškození jejich bojové techniky při plnění bojového úkolu došlo.
Dobrou představu o vlastnostech a provedení platformy “Bumerang” mohou dát obrazově zdokumentované modely (makety) plánovaných vozidel této platformy ve verzích velitelsko-štábního vozidla (VŠV) a vozidla komplexu elektronického boje “Infauna” s prostředky elektronického průzkumu a rušení (viz http://topwar.ru/16514-platformy-kurganec-25-i-bumerang-makety-i-predpolozheniya.html).
Kompozice obývaného prostoru VŠV na platformě “Bumerang” se dosti shoduje s rozmístěním pracovišť a zařízení odpovídající verze vozidla na platformě “Kurganěc-25” i když určité odlišnosti jistě budou. Souvisí to s tím, že do těla obrněného vozidla je v obou případech nutné zabudovat stejné prostředky pro automatizované velení a řízení a pro komunikace. Vzhledem k tomu, že prioritní funkcí VŠV je zajišťování vysoce efektivního velení a řízení, je právě pro tento typ vozidla nejaktuálnější nutností jeho jednoznačná integrace do JeSU TZ pozemních sil.
Možný vzhled obrněného transportéru ve funkci VŠV na platformě “Bumerang” (model)
Vozidlo mobilního komplexu elektronického průzkumu a rušení “Bumerang”/”Infauna” se od VŠV liší především vnějším vzhledem. Namísto teleskopických antén VŠV je komplex “Infauna” vybaven speciálním anténním zářičem originální konstrukce. V pracovní poloze je anténní systém komplexu “Infauna” vyzdvižen na výsuvném stožáru. Při přepravě je anténa uložena v osmiúhelníkové pancéřované schráně na střeše vozidla (zřejmě není možnost ji složit, nebo jinak měnit rozměry).
Možný vzhled obrněného transportéru ve funkci provozovny elektronického boje na platformě “Bumerang” (model)
Na obrázcích modelů pro ukázku možného vzhledu vozidel platformy “Bumerang” jsou dobře patrná některá konstrukční řešení, např. agregáty reaktivního vodometného pohonu vozidla při plavání na vodě (vespod na zadní části vozidel), zadní sklopná plošina s dveřmi pro výstup z vozidla atd.
Z časového hlediska má být průběh vývoje, výroby a zavedení do výzbroje prvních typů vozidel platforem “Armata”, “Kurganěc-25” a “Bumerang” v hrubých termínech shodný - prototypy do konce roku 2013, státní zkoušky roku 2014 a zahájení dodávek k vojskům roku 2015.

Závěrem

V nedávno zveřejněném plánu vybavování ozbrojených sil RF moderními vzory výzbroje, vojenské a speciální techniky na léta 2013 až 2020 se uvádí, že stupeň vybavenosti moderními obrněnými vozidly má do konce roku 2013 dosáhnout 20% (nejedná se ještě o vozidla na bázi unifikovaných platforem “Armata”, “Kurganěc-25” a “Bumerang”), do konce roku 2020 to má být 82 % (zde již má být podstatný podíl vozidel na bázi uvedených nových unifikovaných platforem, jejichž vývoj má být ukončen, mají být zavedena do výzbroje a zahájena jejich sériová výroba do roku 2016). Jak úspěšně ve skutečnosti vývoj v unifikačních programech probíhá není známo. Lze ovšem usuzovat na vážné problémy, protože předem inzerované vystavení tanku “Armata” na výstavě nové výzbroje a vojenské techniky v září 2013 v Nižním Tagilu bylo odvoláno.
V realizovaných unifikačních programech armády RF v oblasti platforem obrněné techniky, se nové vzory přizpůsobují změněným podmínkám a stávají se pozemními vysoce chráněnými objekty, které tvoří prvky jednotného systému výzbroje v dané oblasti. Zvýrazňuje se hlavní rys - vysoký stupeň univerzálnosti, umožňující řešit rozličné bojové úkoly při všech druzích bojové činnosti a umožnit na moderním bojišti součinnost s jinými bojovými prostředky.

V jednom z dalších příspěvků tohoto blogu se budeme věnovat tomu, jaká řešení lze očekávat v oblasti integrace nové obrněné techniky platforem “Armata”, “Kurganěc-25” a “Bumerang” do společného informačního prostoru, představovaného jednotným automatizovaným systémem velení a řízení (JeSU TZ) pozemních sil RF, tj. tématice přímo související s oblastí C4ISR.